Podnikatelé často sledují obraty, počet zakázek nebo výsledky hospodaření. Když účetní oznámí, že firma skončila rok v zisku, většina lidí to bere jako důkaz, že je vše v pořádku. Jenže právě tady vzniká jeden z nejčastějších omylů malého podnikání.
Když firma vydělává, ale přesto nemá z čeho zaplatit faktury
Na první pohled to nedává smysl. Firma prodává, zákazníci objednávají a účetnictví ukazuje kladný výsledek. Přesto se podnikatel dostane do situace, kdy odkládá nákup materiálu nebo nervózně čeká na úhradu několika faktur.
Důvod bývá jednoduchý. Zisk a hotovost jsou dvě odlišné věci. Účetnictví eviduje výnos ve chvíli, kdy firma vystaví fakturu, přičemž peníze mohou dorazit až za měsíc, dva nebo dokonce tři.
Typický příklad může představovat truhlářská dílna. Dokončí zakázku za 300.000 Kč a v účetnictví se objeví příjem, firma vykáže zisk, ale zákazník má splatnost šedesát dní. Mezitím je potřeba zaplatit zaměstnance, materiál, energie i odvody. A právě tehdy se ukáže, že papírový zisk ještě neznamená skutečné peníze.
Největší pastí je fakt, že peníze existují jen na papíře
Mnoho malých firem v podstatě financuje své zákazníky. Dodají službu nebo zboží, ale na úhradu čekají týdny či měsíce.
Dokud jde o několik faktur, většinou nevzniká problém. Situace se změní ve chvíli, kdy firma roste. Zakázky přibývají, náklady rostou a současně se zvyšuje objem peněz, které zůstávají „uvězněné“ v neproplacených fakturách.
Někteří podnikatelé se pak dostanou do zvláštní situace. Mají nejlepší rok v historii firmy, nejvyšší obrat i největší počet zákazníků. Přesto řeší nedostatek peněz na běžný provoz.
K tomu se často přidává ještě další faktor. Majitel vidí vysoké tržby a získá pocit, že si může dovolit větší výdaje. Pořídí nové vybavení, rozšíří kanceláře nebo přijme další zaměstnance. Jenže peníze, se kterými počítá, zatím fyzicky nedorazily.
Proč bývá růst paradoxně rizikovější než stagnace
Mnoho lidí předpokládá, že největším rizikem je nedostatek zakázek. Ve skutečnosti však mohou problémy vzniknout i během rychlého růstu. Každá nová zakázka totiž obvykle vyžaduje výdaje ještě předtím, než firma dostane zaplaceno. Je potřeba objednat materiál, zajistit dopravu, vyplatit mzdy nebo zaplatit externí dodavatele.
U některých oborů může být tento rozdíl opravdu výrazný. Výrobní firma nakoupí materiál v lednu, výrobek dodá v únoru a zákazník uhradí fakturu třeba až v dubnu. Po několik měsíců tak financuje celou zakázku z vlastních zdrojů.
V podobných situacích může některým firmám dávat smysl půjčka pro podnikatele. Je to nástroj, který pomůže překlenout období mezi výdaji a očekávanými příjmy.
Číslo, které má větší význam než samotný zisk
Zisk je důležitý. Ukazuje, zda firma dlouhodobě vytváří hodnotu. Pro každodenní fungování však bývá mnohem důležitější přehled o tom, kolik peněz bude k dispozici během příštích týdnů a měsíců.
Vyplatí se proto pravidelně sledovat například:
- objem neuhrazených faktur,
- pohledávky po splatnosti,
- peníze vázané ve skladu,
- očekávané příjmy a výdaje v následujících týdnech,
- velikost provozní rezervy.
Mnoho zkušených podnikatelů si každý měsíc vytváří jednoduchý výhled cash flow. Nezajímá je jen to, kolik firma vydělala. Potřebují vědět, kdy peníze skutečně přijdou a kdy budou naopak odcházet. Tento pohled často odhalí problém mnohem dříve, než se objeví na bankovním účtu.
Chyby, které zbytečně zhoršují situaci
Nedostatek hotovosti nevzniká vždy kvůli špatným výsledkům firmy. Často za něj mohou drobná rozhodnutí, která sama o sobě nevypadají nebezpečně. Patří sem především:
- Příliš optimistické plánování – Jedna z nejčastějších chyb. Podnikatel automaticky počítá s tím, že zákazník zaplatí přesně v termínu. Jenže realita bývá jiná. Stačí několik opožděných plateb a původní plán přestane fungovat.
- Velké investice ve chvíli, kdy firma nemá dostatečnou rezervu – Nový stroj nebo vybavení může dávat ekonomický smysl, ale načasování hraje také obrovskou roli.
- Výběr většiny vytvořeného zisku z firmy – Firma pak na papíře prosperuje, ale nemá vytvořený dostatečný finanční polštář pro období, kdy se platby opozdí nebo se objeví nečekaný výdaj.
Vyplatí se proto čas od času položit si jednoduchou otázku: Jak dlouho by podnik fungoval, kdyby několik největších zákazníků zaplatilo o měsíc později?
Kdy úvěr pomáhá růstu a kdy zakrývá problém
Ne každé využití externího financování znamená, že firma hospodaří špatně. Mnoho zdravých podniků pracuje s financováním zcela běžně a využívá ho ve chvílích, kdy potřebují sladit příjmy a výdaje.
Typickým příkladem bývá situace, kdy podnik získá větší zakázku, ale potřebuje předem nakoupit materiál nebo posílit výrobu. V takovém případě může podnikatelský úvěr pomoci využít příležitost, která by jinak zůstala nevyužitá.
Důležité je pochopit rozdíl mezi financováním růstu a financováním ztrát. Pokud firma ví, odkud přijdou budoucí příjmy, a má plán splácení pod kontrolou, může být úvěr užitečným nástrojem. Jestliže ale opakovaně řeší chybějící peníze na běžný provoz bez jasné perspektivy zlepšení, problém bývá mnohem hlubší.
Mnoho malých podniků nepadne kvůli nedostatku zákazníků ani kvůli nízkému zisku. Potíže často vzniknou mnohem dříve, a to ve chvíli, kdy majitel zamění účetní výsledek za skutečné peníze. Kdo pochopí rozdíl mezi ziskem a cash flow včas, získá mnohem lepší kontrolu nad fungováním firmy a výrazně sníží riziko nepříjemných finančních překvapení.